Ocenění Blanický rytíř



Úvodem

"Jsme si vědomi toho, že blanická pověst, tak jak ji všichni dobře známe, spolu s rytíři svatováclavské družiny, kteří mají ve správný čas spasit národ, je sice velmi stará, ale není specifická jen pro český Blaník. Podobná pověst se objevuje, i když ne tak výrazně, i v jiných krajích a zemích. Historikové se podobným mýtům shovívavě usmívají a naše bájné rytíře v čele se sv. Václavem odkazují do starých pověstí českých. My, kteří zde žijeme a často kolem Blaníka chodíme, ovšem víme, že rytíři nade vší pochybnost existují a dokonce se pohybují mezi námi. Jsou nenápadní, skromní a nehluční a nekonečně pracovití..." (Hostek 2001).



Kdo ocenění uděluje

Neziskové organizace na Podblanicku se rozhodly tyto rytíře pro veřejnost objevovat. Ti, kteří toto ocenění dostanou, o ně nestojí, pro mnohé je i náročné ocenění přijmout. Je však určitě důležité těmto lidem alespoň takto za práci pro druhé, pro svůj kraj, poděkovat. Stejně důležité pak je využít ocenění k publikaci jejich práce, aby mohla být příkladem pro ostatní.

Proč rytíři?

Proč byla zvolena tato forma ocenění? První prameny o rytířích a jejich ideálech nacházíme v rytířských eposech pocházejících od Keltů z doby několik století př. n. l., kde jsou líčeny hrdinské činy statečného strážce a ochránce ulsterských stád, který se proslavil svojí odvahou a chrabrým bojem. Snad nejstarším dochovaným rytířským románem někdy z poloviny 14. století jsou "Příběhy chrabrého rytíře Amadise Waleského" - ty jsou podřízeny jednotnému mravnímu hledisku a ilustrují základní rytířské ctnosti - neúnavnou činorodost, statečnost, dvornost, ideální lásku k ženě a vytrvalou věrnost. Někdy je však výčet středověkých ctností rytířů méně romantický - je to život v pravdě, víra v Boha, šíření lidskosti, kání se, dodržování spravedlnosti, milosrdnost, snášení pronásledování, chudoba a poslušnost. Rytíř ze zásady vždy jedná statečně a nesobecky, brání spravedlnost, ochraňuje slabé a nemilosrdně potírá jakýkoliv projev bezpráví a lži. Nezachovat se čestně a ztratit čest je pro něj nemyslitelné. Na slovo dané rytířem je možno se vždy spolehnout. Skutečný Rytíř vždy bojoval za nadosobní cíle a ideály, projevoval nejvyšší odvahu, vytrvalost a nezištnost. Proto se tedy objevuje v ocenění rytíř. A proč právě blanický rytíř, je asi zcela zřejmé, blanická pověst se v této souvislosti a v kraji pod Blaníkem přímo nabízí.

Součástí blanické pověsti jsou i zmínky o pokladu, který občas hledají nejrůznější seriózní badatelé i svérázní podivíni. Jistě se však shodneme na tom, že jedním z našich největších pokladů v kraji pod Blaníkem jsou blaničtí rytíři, které známe ze svého okolí a se kterými se pravidelně setkáváme na Velký pátek ve vlašimské obřadní síni.