ekospotřebitelské návody

Seriál tipů pro ochranu životního prostředí

K pozornému přečtení každé ekorady potřebujete přibližně minutu.
Minuta týdně pro Vaše životní prostředí.

Rozumné a příznivé chování nás jako jednotlivců, ale i pracovníků úřadů a dalších institucí (knihoven, škol, spolků, …) šetří životní prostředí, pozitivně ovlivňuje naše okolí – občany, návštěvníky, firmy. Zároveň můžeme naší poptávkou zvýšit dostupnost výrobků příznivějších pro životní prostředí na trhu a znamená také úspory nákladů.

Jak ale nakupovat, žít a pracovat šetrněji k životnímu prostředí? Kde hledat informace o vhodných výrobcích a produktech? Kam jít za inspirací pro opatření, které sníží zátěž životního prostředí? Tipy a nápady Vám přináší Ekorada na tento týden.

S použitím kalendáře Zelené úřadování, který pro rok 2007 vydala Síť ekologických poraden STEP, pro Vás ekorady vybírá Jan Urban, ekoporadce Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim.

  • Ekologická stopa
  • Od kolébky po hrob
  • Nenasytní spáči
  • Využitím bioodpadu chráníme atmosféru
  • Změna návyků šetří elektřinu
  • Méně je více i při úklidu
  • "Do školy i do úřadu - na kole, na kole, na kole."
  • Není papír jako papír
  • Svítíme tam, kam potřebujeme
  • Pocit čistoty a čistota není to samé
  • Píšeme a kreslíme bez odpadu
  • Není lepidlo jako lepidlo
  • Voda z kohoutku nad zlato
  • Odpad vzniká již při nákupu
  • Zelená střecha
  • Žárovka hřeje, zářivka svítí
  • Nejdražší elektřina je z monočlánků
  • Ekoznačka poradí
  • Tisk s rozumem
  • Zahradníkem i bez zahrady
  • Pocit tepla teploměr nezměří
  • Šetříme ovzduší
  • Sůl nad zlato
  • Řeky tečou přes náš byt
  • Jede, jede vlak
  • Jsme jedné krve (ekorada nejen na příští rok)
  • Jaké jsou nejvhodnější způsoby vytápění?
  • Jak můžeme ušetřit energii při vaření (1) - Voda v kuchyní
  • Jak můžeme ušetřit energii při vaření (2) - Vhodné nádoby
  • Jak můžeme ušetřit energii při vaření (3) - Ekonomické využívání tepla
  • Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (1)
  • Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (2) - Mytí nádobí
  • Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (3) - Praní
  • Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (4) - Ucpané odpady
  • Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (5) - WC
  • Jak minimalizovat ekologické i ekonomické škody používáním automobilu? (1) - Čím škodí
  • Jak minimalizovat ekologické i ekonomické škody používáním automobilu? (2)
  • Jak minimalizovat ekologické i ekonomické škody používáním automobilu? (3) - Údržba auta

    PREVENCE NEGATIVNÍCH DOPADŮ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH

  • Zachování druhové rozmanitosti při údržbě obecních vodních ploch
  • Odborná péče o zeleň
  • Veřejné osvětlení a slavnostní osvětlování budov
  • Udržitelná spotřeba v úřadu (zelené úřadování)
  • Snižování dopadů nadměrné dopravy
  • Veřejný prostor a vzhled obcí
  • Používání chemických prostředků na veřejných prostranstvích
  • Využívání místních zdrojů
  • Invazní druhy rostlin
  • Průchodnost krajiny a údržba a obnova cest

    Ekologická stopa

    Ekostopa nám ukazuje, jakou část zeměkoule potřebujeme pro zajištění jídla, energie, bydlení, dopravy, spotřebního zboží a služeb, které běžně spotřebováváme a využíváme. Tato spotřeba je převedena na množství biologicky produktivní půdy a vodních ploch nutných k vytvoření potřebných zdrojů a k likvidaci s tím vzniklých odpadů. Vyjadřuje se v "globálních hektarech." Průměrný Čech má ekologickou stopu 4,8 globálních hektarů, zatímco celosvětově je k dispozici pouze 1,8 hektarů. Svoji ekostopu si můžete změřit na http://www.hraozemi.cz/ekostopa

    "Od kolébky po hrob"

    Málokdo z nás si uvědomuje, jak obrovské množství zdrojů surovin kryje naše každodenní potřeby. Kupříkladu na výrobu zubního kartáčku, jehož hmotnost je 15 g je potřeba 1,5 kg surovin, tedy 100 x více. A na mobilní telefon, kterých v České republice používáme kolem 11 miliónů, je třeba dokonce 75 kg surovin, u některých typů to činí až tisícinásobek jejich hmotnosti!

    Proto při hodnocení dopadů použití výrobku nebo služby na naše životní prostředí přemýšlíme nad celým výrobním cyklem, tedy "od kolébky až po hrob" – od získávání surovin přes výrobu, dopravu, používání až po likvidaci. Nejnižší dopady mají výrobky a služby s ekologickou značkou, např. Ekologicky šetrný výrobek, kterou uděluje Ministerstvo životního prostředí.

    "Nenasytní spáči"

    K zajištění rychlého zapnutí na většině domácích spotřebičů (TV, video, DVD apod.) slouží tzv. režim "stand-by". Na přístroji se pozná podle rozsvícené kontrolky v době, kdy je přístroj vypnutý. Tato pohotovost však není zadarmo – spotřebuje až 8 % veškeré elektřiny! Typickým příkladem jsou v zásuvkách zapomenuté nabíječky mobilů. A mikrovlnné trouby spořádají během své životnosti více energie na osvětlení svého displeje než při ohřívání potravy…

    Řešení se nabízí jednoduché – připojit spotřebiče přes zásuvkovou lištu s červeným vypínačem, kterou vypneme na noc či víkend, kdy nejsme doma. Další snížení spotřeby elektřiny (a tím i účtů za ni) dosáhneme používáním moderní techniky. Např. LCD monitor spotřebuje minimálně o 20 % méně než klasický "normální". Upřednostňujeme také spotřebiče s vyšší energetickou třídou a tím nižší spotřebou. Označují se písmeny od A do G, přičemž přístroj, který je nejméně energeticky náročný, je označený A++. Kolik času vaší pracovní doby Váš počítač a monitor spotřebovávají elektřinu bez využití?

    Využitím bioodpadu chráníme atmosféru

    Biologicky rozložitelný odpad tvoří až jednu třetinu komunálního odpadu. Bohužel, většinou končí na skládkách, kde jeho rozkladem bez přístupu vzduchu vznikají jedovaté výluhy, uvolňuje se nepříjemný zápach a také plyny, které zvyšují skleníkový efekt a přehřívání atmosféry Země (hlavně metan a oxid uhličitý). Bioodpad lze přitom velmi dobře zhodnotit kompostováním, neboť jeho použití ve formě hnojiva je důležité pro udržení kvality půdy - to věděli už američtí indiáni. A dá se také využít pro výrobu elektrické energie v bioplynových stanicích.

    Do bioodpadu patří zbytky jídel, čajové sáčky, zbytky ovoce a zeleniny, slupky apod., nepatří tam použitý olej a kosti. Sbíráme ho odděleně (např. v kuchyňkách) do k tomu určené nádoby s pokličkou - k dostání jsou už i kompostovatelné sáčky vyrobené z kukuřičného škrobu - a odevzdáváme ho do speciálních kontejnerů na bioodpad, ze kterých se nešíří zápach, nebo do vlastního kompostéru u domu, úřadu či na chalupě.

    Změna návyků šetří elektřinu

    Spotřebu energie lze výrazně snížit změnou návyků a nevhodného chování, které si často vůbec neuvědomujeme. Zapínáme počítač automaticky po příchodu do kanceláře i přesto, že máme plánovanou poradu, počítačové příslušenství zapínáme hned, jak sedneme ke stolu přesto, že ještě nemáme připraveny věci pro skenování, zálohování či pro tisk, vodu na čaj či kávu si ohříváme několikrát jenom proto, že na ni předtím zapomeneme, o zbytečném svícení nemluvě.

    Co s tím? Při dlouhodobé nepřítomnosti v kanceláři vypneme počítač, spořiče monitorů si nastavíme na vypnutí, ne jen na blikající a bezcílně plující obrázky či texty. Vypnutá tiskárna před prvním tiskem je nejlepší prevencí před zbytečným tiskem a spotřebou energie. Dostatek světla v místnosti často získáme jen vytažením okenních žaluzií namísto celodenním svícením elektřinou...

    Méně je více i při úklidu

    Také při úklidu platí, že méně je někdy více. Ani mycí prostředek, který je šetrný k přírodě i lidem, bychom neměli předávkovat. Dávkujeme-li pomocí dávkovacích lahví či uzávěrů, šetříme vlastní zdraví i kapsu. Může to znamenat úsporu až 10 % nákladů a 23 % objemu čistících prostředků.

    Hlavními pomocníky při úklidu jsou doba působení, síla a teplota. Takže čistící prostředky necháváme déle působit, čistíme horkou vodou a nebojíme se přitlačit - pro kvalitní úklid pak nepotřebujeme tolik chemie. Většinu nečistot lze odstranit šetrnými čistícími prostředky pro mechanické čištění, například navlhčenou utěrkou z mikrovláken.

    "Do školy i do úřadu - na kole, na kole, na kole."

    Písnička Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře má něco do sebe. Pěšky, na jízdním kole a pak hromadnými prostředky - to jsou k přírodě i lidem nejšetrnější způsoby dopravy. Do školy, do práce, na drobné nákupy či za zábavou je vzhledem k malé vzdálenosti nejvhodnější právě bicykl. Dohoda se správci Vašeho domu, vedením školy či v zaměstnání může být směrována právě na zajištění důstojné podpory cyklistů - stojany na kola (nejlépe s extra zámkem), zaměstnanecké bonusy a přístupné sprchy pro nutnou hygienu. Při služebních cestách dáváme přednost hromadným dopravním prostředkům. Když už musíme použít auto, vytížíme jeho kapacitu co do počtu osob či míst, které potřebujeme my či naši kolegové objet. Sníží se tak počet automobilů, jejichž výfukové plyny působí toxicky, genotoxicky a rakovinotvorně, oxid uhličitý, oxid dusný či metan navíc přispívají k dlouhodobému oteplování zemské atmosféry, o zhoubnosti dopravních nehod a stresujícího hluku ani nemluvě.

    Není papír jako papír

    Papír patří mezi nejběžnější materiály, které denně používáme. Rozumný spotřebitel dává zásadně přednost výrobkům z papíru recyklovaného, vyrobeného ze sběrového papíru - jde hlavně o obálky, pořadače, archivační desky, hygienický papír a další běžné výrobky. Užíváním recyklovaného papíru šetříme nejen lesy, ale třeba i vodu - jedna tuna sběrového papíru nahradí surovinu až ze 17 stromů a při výrobě "recykláku" se spotřebuje pětkrát méně vody, než na nový bílý papír. Recyklovaný papír je pěkný i při použití na tisk propagačních materiálů - vizitek, novoročenek a přání, v zaměstnání třeba na informační letáky, zpravodaje či publikace. Jsme-li státní či obecní úředníci, dáváme použitím recyklovaného papíru jednak občanům najevo, že si vážíme životního prostředí, jednak nepřímo ovlivňujeme i jednání jich samotných.

    Svítíme tam, kam potřebujeme

    V poezii často čteme, že to, co nám svítí v noci za okny, jsou mihotavé hvězdy či zádumčivá Luna. Dávno tomu však už není. Nahradily je pouliční lampy s nevhodnými vypouklými průhlednými či průsvitnými kryty. Takové lampy svítí nejen tam, kam si to přejeme, tedy na chodník či na silnici pod sebou, ale také do oken, do očí chodcům a řidičům, a také do nebe. Říkáme, že takové lampy způsobují světelné znečištění. K tomu ještě matou a zbytečně vysilují či usmrcují noční hmyz či ptáky. Správná svítidla jsou plně cloněná a většinou mají dolní kryt tvořený plochým sklem. Svítí hlavně dolů, nikoliv do stran či dokonce vzhůru. Moderní zdroje veřejného i domácího venkovního osvětlení jsou zároveň úsporné, jejich instalací ušetříme třetinu až polovinu elektřiny.

    Pocit čistoty a čistota není to samé

    Modré vodopády a vonné gely či spreje přispívají k pocitu čistoty, ale ne k čistotě samotné. Toalety můžeme příjemně provonět i bez speciálních vůní na WC. Zápach nejlépe odstraníme dobrým větráním či několika kapkami přírodních vonných esencí na vhodném nosiči (např. vonné dřevěné kuličky, sáčky se sušenou levandulí nebo jinou aromatickou bylinou apod.). Časté používání agresivních čistících prostředků může způsobovat potíže na biologických stupních čistíren odpadních vod. Používáním šetrnějších alternativ šetříme nejen vlastní čichové buňky, ale přispíváme i k hospodárnému a bezpečnému provozu čističek.

    Píšeme a kreslíme bez odpadu

    I drobné kancelářské potřeby lze nakupovat s ohledem na životní prostředí.

    Psací a kreslící potřeby používáme z recyklovatelných nebo obnovitelných materiálů - např. kovové, dřevěné nebo z recyklovaného papíru. Při používání kuličkových per dáváme přednost těm s vyměnitelnou náplní. Používáme nelakované tužky a pastelky, místo fixů a zvýrazňovačů nám stejně dobře poslouží tlusté dřevěné nelakované pastelky nebo suché (tužkové) zvýrazňovače - nezbyde po nich plastový odpad. Vyhýbáme se také výrobkům z PVC, jehož výroba a likvidace ohrožuje naše prostředí. Podle značky CE (příp. CCZ) poznáme, že koncentrace jedovatých kovů v pastelkách a barvách jsou bezpečně nízké.

    Není lepidlo jako lepidlo

    Pro většinu běžně používaných kancelářských potřeb je ideálním rozpouštědlem voda. Když už tedy kupujeme fixy, s výjimkou speciálních popisovačů (např. na CD) vybíráme ty s označením "vodní báze" nebo "water based". Také upřednostňujeme lepidla rozpustná vodou. Zásadně se vyhýbáme těm, která obsahují zdraví škodlivá organická rozpouštědla (alkoholy, étery, toluen) a máme na vědomí, že speciální dvousložková, sekundová či kontaktní lepidla jsou zcela nevhodná pro práci dětí.

    Voda z kohoutku nad zlato

    "A bude se prodávat voda!" řekl Trautenberk v jedné z krkonošských pohádek a nám to tehdy před třiceti lety připadlo směšné. "Dobrá voda denně doma," znělo o patnáct let později dennodenně z televize a na ti už jsme si jakž takž přivykli. Doma z kohoutku nám však zpravidla teče dobrá a nezávadná voda, jejíž kvalitu si můžeme ověřit rozborem vody, který má její dodavatel k dispozici. Voda natočená z kohoutku do pěkného skleněného džbánku, chvíli odstátá, aby vyprchal chlór, poslouží mnohem lépe než nepěkná PET láhev na stole. Cena za džbánek se vrátí dříve, než bychom koupili deset takových lahví. Kromě korun z vlastní kapsy tak šetříme i zbytečně vyrobené obaly (např. 25 prázdných PET lahví o objemu 1,5 litru váží 1 kg.) a nutnost dopravy balených vod z velké vzdálenosti.

    Některé balené vody jsou stáčené z hlubokých vrtů a při jejich pití tak pijeme naši minulost, místo abychom si tyto vzácné zdroje schovali pro budoucnost.

    Odpad vzniká již při nákupu

    Obaly od zakoupeného zboží tvoří téměř třetinu všech odpadů, proto již při nákupu rozhodujeme o tom, kolik odpadu vyprodukujeme. Předcházíme vzniku odpadů a ty, které vzniknou, třídíme. Množství odpadu můžeme efektivně omezovat – dáváme přednost zboží, které není zabaleno ve zbytečném množství obalů nebo jejichž obaly lze opětovně plnit. Nakupujeme po větších baleních, ale tak, bychom výrobky stihli spotřebovat v době jejich použitelnosti. Nakupujeme výrobky s dlouhou životností, ne jednorázové. A také dáváme přednost výrobkům, u kterých se dají snadno vyměnit opotřebované díly a výrobkům z recyklovaných materiálů.

    Zelená střecha

    Ozeleněním střechy si zlepšujeme mikroklima ve svém nejbližším okolí, taková střecha zadrží dešťovou vodu, produkuje kyslík,. Zelená střecha rovněž chrání patro pod sebou před letním přehřátím, ozeleněná střecha na nižším objektu nesálá v létě do oken pater nad sebou, kromě toho je na ní krásný pohled. Vegetační kryt dokonale chrání hydroizolační materiály střechy před degradací ultrafialovým zářením a prodlužuje jejich životnost.

    Žárovka hřeje, zářivka svítí

    Zní to jako paradox, ale již z jejího názvu vyplývá, že žárovka více hřeje, než svítí. Na světlo totiž spotřebuje jen přibližně 8 % dodané energie, zbytek přemění v teplo. Takže např. v teplých letních měsících je to zcela vyplýtvaná energie. Naprosto jednoznačný způsob, jak podobnému plýtvání předejít, je používání tzv. úsporných zářivek. Ty dávají stejný světelný výkon již při čtvrtinové či menší spotřebě. Zkrátka tolik nehřejí. Mají elektronický předřadník, takže neblikají jako ty klasické a příliš jim nevadí opakované zapínání a vypínání. Navíc je můžeme koupit i ve žlutém zabarvení, což je vhodné pro večerní nebo noční práci.

    Nejdražší elektřina je z monočlánků

    Monočlánky jako zdroje energie jsou energeticky velmi náročným výrobkem - jedna kilowatthodina stojí až tisíce korun. Navíc, když doslouží, stávají se nebezpečným odpadem. Jejich použití je tedy oprávněné jen u přístrojů, které nutně potřebujeme využít, pokud jsme dlouhodobě mimo dosah elektrické sítě. Proto zásadně používáme přístroje se síťovými adaptéry a pokud není zbytí, využijeme příznivých vlastností dobíjecích akumulátorů, jaké máme skoro každý z nás ve svém mobilním telefonu nebo digitálním fotoaparátu. Pro dobíjení však můžeme použít také ten nejčistší zdroj energie - Slunce. Hitem se tak stávají na elektrické síti nezávislé sluneční (solární) nabíječky.

    Ekoznačka poradí

    Informace o složení prozradí o výrobku více než televizní reklama, i když k jejich rozluštění je často třeba mít ostříží zrak a instinkt detektiva. Uvážlivým nakupováním se můžeme vyhnout nežádoucím vlivům některých výrobků na naše zdraví i na životní prostředí. Pomoci nám v tom mohou ekoznačky, které garantují, že daný výrobek či služba jsou ve své kategorii šetrnější k životnímu prostředí než ostatní obdobné výrobky. V České republice se můžeme setkat např. s ekoznačkou "ekologicky šetrný výrobek" nebo tzv. zelenou zebrou na produktech pocházejících z ekologického zemědělství. Přehled takových výrobků či služeb najdeme na internetu na stránkách www.ekoznacka.cz , www.kez.cz a dalších.

    Tisk s rozumem

    Také jste zvyklí si každý dopis, který obdržíte elektronicky, vytisknout a pak jej vyřídit a založit do pořadače s vyřízenou poštou? Kde je to jen trochu možné, dáváme přednost elektronické verzi dokumentu před tištěnou. Drtivou většinu e-mailů nemusíme tisknout, natož archivovat. Spotřebu papíru snížíme také oboustranným tiskem, což nám šetří i místo pro archivaci tištěných materiálů a snižuje množství odpadu. Čisté strany jednostranně potištěných listů dobře využijeme na tisk interních materiálů nebo psaní poznámek. Skvělou prevencí před zbytečným tiskem je tiskárna na druhé straně chodby. V tom nám pomůže i elektronická evidence počtu vytištěných či nakopírovaných stran. Překlepy nalezené ve vytištěném dokumentu opravíme vytisknutím jen oněch "špatných" listů, ještě lepší je použití opravného laku.

    Zahradníkem i bez zahrady

    Nezoufejme, pokud máme zahrádkářské chutě a nemáme vlastní zahrádku. I balkóny a okna panelákového bytu či kanceláře můžeme proměnit v malé truhlíkové zahrádky plné květin, zeleniny, jahod či bylinek. Prostor vhodně obohatí i popínavé a převislé rostliny. Vhodný a dobrý truhlík, zemina, sazenice a pak ještě pravidelná zálivka a péče - okna a balkóny se nám zazelenají k potěše naší i kolemjdoucích a pokud vše zvládneme beze škod, tak i k radosti sousedů. Dobrý zahrádkář, i ten "truhlíkový", je pokorným pozorovatelem a pomocníkem, ne vládcem, který prosazuje vlastní vůli. Když se naučíme s přírodou spolupracovat a respektovat přírodní zákonitosti, ušetříme si mnoho práce - užitek bude maximální, námaha minimální. Velkou inspiraci nám k tomu dodají publikace a články, jejichž klíčovými slovy jsou například biozahrada nebo permakultura.

    Pocit tepla teploměr nezměří

    Optimální a tedy i zdravá teplota v obývacím pokoji či kanceláři je mezi 20 a 22 stupni Celsia při relativní vlhkosti mezi 45 a 65 procenty. Teplota se ovšem neměří podle toho, zdali je nám teplo nebo zima, ale podle teploměru, který pověsíme na stěnu. Pokud je někomu větší zima, umístíme jeho stůl dále od okna (či vedle topení), větší otužilci mohou sedět u okna. Relativní chlad často pociťujeme od země - pod nohami můžeme mít kobereček či jednoduše silnější ponožky. V topné sezóně je normální se více oblékat a také osazení topidel termoregulačními ventily by mělo být samozřejmostí. Pocit tepla ovlivňují také další faktory, třeba barva stěn v místnosti. Například ve žlutě zařízeném nebo vymalovaném pokoji člověk subjektivně vnímá teplotu přibližně o dva stupně vyšší, než jaká doopravdy je, u modré jo tomu naopak.

    Šetříme ovzduší

    Začíná topná sezóna a naše města i obce se začínají halit do hustého kouře, ze kterého se točí hlava. Ovzduší houstně. Vinou nízkých teplot v lokálních topeništích unikají do ovzduší jedovaté sloučeniny. Proto nespalujeme gumu, molitan, plasty ani zbytky chemikálií, ačkoli hoří. Zdrojem škodlivin je i pálené listí na zahradách! Snažíme se omezovat spotřebu hnědého uhlí - to je jednou z příčin kyselých dešťů. Vhodnějšími palivy jsou dřevo, čistě dřevěné odřezky či piliny nebo plyn, vcelku bez rizik je spalování papíru bez příměsí a celofánu, i když víme, že starý papír lze využít lépe při recyklování. Každý rok si necháváme prohlédnout a seřídit spalovací zařízení odborníkem - ušetříme nejen za otop. Velkou měrou poškozují ovzduší také spreje, jejichž hnacím plynem je freon. Ten poškozuje ozónovou vrstvu, proto takové spreje vůbec nekupujeme a dáváme přednost mechanickým rozprašovačům. Sebelepší deodorant interiéru také výborně nahradíme důkladným vyvětráním, mol se ze šatníku odstěhuje stejně dobře díky levandulové vůni než chemickým přípravkům.

    Sůl nad zlato

    Počasí nám poslalo již první sněhové vločky, takže zima klepe na dveře. Namrzlý chodník je noční můrou každého správce či vlastníka přilehlé nemovitosti. Solení chodníku se vyhýbáme nejen doma, ale i v zaměstnání. Sůl škodí především stromům, které pak chřadnou a odumírají. Kromě úhynu stromů však slaná voda způsobuje velké potíže v biologických stupních čistíren odpadních vod. Sůl ale škodí i zvířatům, což nejvíce můžeme pozorovat na poškození tlapek našich psů. A v neposlední řadě trpí naše obuv. Sůl lehce nahradíme pískem či keramickou posypovou drtí, která má dokonce značku "Ekologicky šetrný výrobek".

    Řeky tečou přes náš byt

    Pitná i užitková voda je stále vzácnější tekutinou. Je třeba vodou šetřit a snižovat obsah škodlivin v odpadních vodách. Jsme navyklí v pitné vodě mýt auta či jí dokonce splachujeme WC. Největší množství vody spotřebujeme na koupání, proto si vanovou lázeň dopřáváme jen výjimečně a raději se krátce sprchujeme. Mnohem menší spotřebu se stejným efektem umožňují úsporné sprchy. Vodu (a i energii) šetříme i pákovými bateriemi, termostatické baterie dokonce nastaví teplotu vody na požadovanou teplotu okamžitě a automaticky. Kapající kohoutky vyměníme hned, jak tuto vadu zjistíme. Ani při čištění zubů či při holení nemusí téct voda nepřetržitě. Upřednostňujeme moderní WC splachovadlo umožňující malý a velký "šplouch", neprotékající je samozřejmostí. Obyčejným jádrovým mýdlem se umyjeme stejně dobře, jako mýdlem plným chemikálií. Na toaletě se obejdeme bez deodorantů "obohacujících" vodu po každém spláchnutí. Omezujeme používání saponátů a jiných pracích a čistících přípravků, bez obav dáváme přednost těm ekologický šetrným.

    Jede, jede vlak

    Ta tam je doba, kdy rodiče brali své děti na výlet vlakem. Přitom rádi vyhledáváme atrakce historických jízd či sledujeme filmy, kde vlak hraje nezastupitelnou roli - třeba Ostře sledované vlaky, Páni kluci či Obecná škola. Přitom vlak je nejvhodnějším druhem hromadné dopravy. Česká vlaková síť patří k nejhustším v Evropě, a proto je třeba dbát o její zachování. Třeba jen tím, že kam to jde, jezdíme vlakem navzdory řadě oprávněných výhrad k dosavadní kvalitě tohoto druhu dopravy. Kdo však vlakem jezdí pravidelně, může potvrdit kvalitativní posun k lepšímu v pravidelnosti i komfortu cestování.

    Musíme-li už jet autem, dbáme na to, abychom maximálně využili zavazadlový prostor a počet míst, například při společném dojíždění do zaměstnání. Nezapomínáme, že pro nás jako jednotlivce je nenahraditelným pohyb "po svých". Cesta do práce či za zábavou pešky nebo na kole, vedoucí místy bez prachu, hluku, nepořádku a bez aut, má příznivé zdravotní důsledky pro naše tělo i duši. Proto stojí za to podporovat budování cyklistických i pěších stezek v místě, kde žijeme.

    Jsme jedné krve (ekorada nejen na příští rok)

    Každý den se na nás ze sdělovacích prostředků valí informace o násilí všude na světě. Velké násilí však vzchází z násilí malého. Proto dbáme na to, abychom my i naše děti neubližovali zvířatům a rostlinám. Laskavé zacházení a pravidelná péče patří nejen typickým domácím miláčkům, tedy psům a kočkám, ale také akvarijním rybkám, morčatům či andulkám, veškeré pokojové rostliny nevyjímaje.

    Úcta k životu celé planety Země není jen záležitostí pragmaticky uvažujícího rozumu, nýbrž také otázkou citu, pokory a dobré a pevné vůle. Svoji odpovědnost za současný i budoucí stav životního prostředí projevujme každodenními skutky. Vzájemná ohleduplnost a dobré mezilidské vztahy nejsou projevem slabosti, ale neodmyslitelně patří ke zdravému životnímu prostředí. Proto pečujme o volnou přírodu, mějme úctu k životu a dobré mezilidské vztahy.

    Tedy, mysleme na Zemi, ale začněme u sebe. Nejlépe ihned, ještě dnes.

    Ekorady v roce 2007 pro Vás vybíral Jan Urban, ekoporadce Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim.

    Jaké jsou nejvhodnější způsoby vytápění?

    Nejméně negativní vliv na životní prostředí má topení dřevem (kusy, štěpkou, peletami), vhodné je použití plynových kondenzačních kotlů (při nákupu kotle bereme ohled na spotřebu energie a emise, vhodné typy jsou označeny známkou "Ekologicky šetrný výrobek". Nemáme-li vlastní kotel, je nejméně škodlivé dálkové vytápění (centrální zásobování teplárnou).

    Nejméně vhodné je vytápění elektřinou (výroba energie představuje vysokou zátěž životního prostředí), nevhodné je také vytápění tuhými fosilními palivy (uhlí), při jejichž spalování se uvolňuje mnoho škodlivin (oxid uhličitý, oxid siřičitý ...).

    Budeme-li rekonstruovat otopný systém, necháme si provést energetický audit, který navrhne úsporná opatření (zateplení domu apod.) a určí optimální vytápěcí systém (poradí nám např. středisko EkoWATT Praha, Areál Štrasburk, Švábky 2, 180 00 Praha 8, http://www.ekowatt).

    Jak můžeme ušetřit energii při vaření (1) - Voda v kuchyní

    Nejvíce při vaření šetříme energií při nakládání s vodou, užíváním vhodných nádob a ekonomickým využíváním tepla.

    Při vaření používáme přiměřené množství vody - použijeme-li dvojnásobné množství než je nutné, zvýšíme spotřebu energie rovněž téměř dvojnásobně (při menším množství vody dbáme na to, abychom ji nevyvařili). Pro ohřev samotné vody je energeticky nejvhodnější rychlovarná konvice (přímý ohřev vody), méně vhodný je plynový sporák, nejvíce energie spotřebujeme na elektrickém sporáku.

    Jak můžeme ušetřit energii při vaření (2) - Vhodné nádoby

    Volíme takové nádoby, které svým dnem odpovídají velikosti plotýnky (pokud má hrnec průměr např. o 3 cm menší než je průměr plotýnky, promarníme až 30 % energie, naopak jestliže je nádoba větší než plotýnka, prodloužíme tím dobu ohřevu). Nádoba také musí k plotýnce dokonale přiléhat - tím můžeme ušetřit 25 až 50 % energie (nádoby s pokřiveným dnem stejně jako zařízení s deformovanými plotýnkami vyřadíme). Při vaření používáme dokonale přiléhající pokličky - ušetříme tak přes 50 % energie. Pořídíme si tlakový hrnec "papiňák", který šetří energii i čas (při vaření masa uspoříme 60 - 80 % času, 40 - 50 % energie, při vaření brambor 25 - 60 % času a 30 - 40 % energie, při vaření rýže a zeleniny 20 - 40 % času a 20 - 30 % energie). Také speciální nerezové hrnce s tzv. sendvičovým dnem šetří energii a jídlo se v nich nepřipaluje. Chceme-li uchovat pití v teplém stavu, použijeme termosku, která k udržení tepla nepotřebuje vynakládat další energii. Z vnějších i vnitřních stran nádob odstraňujeme usazené nánosy (jedna desetina milimetru nánosu zvýší spotřebu energie asi o 10 % a prodlouží dobu vaření).

    Jak můžeme ušetřit energii při vaření (3) - Ekonomické využívání tepla

    Během vaření správně regulujeme teplotu - než dosáhneme varu, příkon tepla musí být co nejvyšší, po dosažení varu příkon zmírníme tak, abychom tento stav udrželi. U elektrických plotýnek využíváme zbytkového tepla - proud vypneme těsně před varem, troubu před dopečením apod. Některé pokrmy můžeme nechat "dojít" již bez příkonu energie v hrnci nebo peřinách (např. těstoviny, obilniny apod.).

    Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (1)

    S jakýmikoliv čistícími prostředky vždy zacházíme co nejúsporněji, protože žádné z nich nejsou zcela neškodné (chemické prostředky znečišťují vodu již při své výrobě a i v domácnosti mohou způsobit nebezpečné znečištění, otravy dětí či zvířat apod.). Při veškerém čištění raději používáme obyčejné mýdlo (tuhé, mleté, tekuté, mazlavé), které by nemělo obsahovat žádná ředidla ani jiné chemické příměsi. Nepodléháme televizním reklamám nabízejícím zázračné prostředky.

    Chemické prostředky uvážlivě používáme nebo je nahrazujeme zejména při mytí nádobí, praní, při čištění odpadů, na WC

    Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (2) - Mytí nádobí

    Chemické mycí prostředky s obsahem tenzidů úspěšně nahradíme octem, který nemá nepříznivý účinek na kvalitu vody (musíme ho však dát asi 5 x více než chemických přípravků), na českém trhu je také k dostání prostředek na mytí nádobí "Lena Natur", který získal známku "Ekologicky šetrný výrobek". Místo molitanové houbičky můžeme použít slupku z vymačkaného citrónu.

    Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (3) - Praní

    Při ručním praní a praní ve vířivých pračkách používáme mýdlo (nejlépe jádrové, "s jelenem") nebo prášek na bázi mýdla - mýdlové prací prostředky jsou biologicky odbouratelné (ve vodě se téměř úplně rozloží), nelze je však bohužel používat v automatických pračkách (pění a u tvrdé vody se může tvořit vodní kámen, který pračku zničí). K namáčení můžeme použít sodu (pozor na ochranu rukou!).

    Pokud už používáme prací prášky na bázi tenzidů nebo bio-prášky s obsahem enzymů, dbáme na správné dávkování - dávky volíme co nejmenší (dávkování doporučené výrobcem obvykle bývá až o 20 % vyšší než je nutné), s ohledem na tvrdost vody (tu se dozvíme u správce vodovodů), nejúspornější je dávkovat prací prostředek přímo do bubnu pračky.

    Vyhýbáme se použití pracích prášků s fosforem (způsobuje eutrofizaci vody), s optickými činidly a parfémy (brzdí čistící proces ve vodě), dáváme přednost tzv. kompaktním pracím práškům, které neobsahují pomocné látky (soli) ani fosfáty (věnujeme zvýšenou pozornost přesnému dávkování).

    Nepoužíváme univerzální prací prostředky, které obsahují až čtrnáct chemických komponent, z nichž některé ani nemusí být pro praní důležité a při nevhodné teplotě i nefunkční, ale pereme různými pracími prostředky vybranými pro konkrétní typ prádla. Nepoužíváme avivážní a bělící prostředky - jsou velmi obtížně biologicky odbouratelné a na vlastní čistotu prádla nemají žádný vliv - měkké a bílé prádlo získáme sušením na sluníčku. Máme-li na prádle skvrny, nepoužijeme větší dávku účinnějšího pracího prostředku, ale pokusíme se je odstranit ještě než prádlo vložíme do pračky např. pomocí octa, kyseliny citrónové, sody, čpavku, lihu, oleje, soli apod.

    Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (4) - Ucpané odpady

    Na pročištění opadu nikdy nepoužíváme louh a vyhýbáme se i dalším chemickým přípravkům na čištění odpadů, protože zatěžují odpadní vody látkami, jako jsou dusitany, dusičnany, hydroxid sodný, hliník, chlornan sodný, tenzidy atd. Ucpané odpady tedy čistíme raději gumovým zvonem a instalatérským pérem, popř. sodou. Ucpávání odpadů se vždy snažíme předcházet např. používáním sítka (jeho obsah většinou můžeme odložit do kompostu), tím, že do výlevky nevyléváme mastnoty (oleje ze smažení, které nemůžeme jinak využít, lijeme do pilin, popela či podobných nasákavých odpadů a uložíme do kompostu, nebo je shromažďujeme a odevzdáme jako odpad do sběrových dvorů, popř. při svozu nebezpečného odpadu) a výlevku občas prolijeme vařící vodou.

    Je nezbytné používat v domácnosti chemické prostředky? (5) - WC

    K mytí záchodu nám postačí prášky pro mechanické čištění s obsahem rozemleté horniny, hadr, kartáč, popř. dřívko na odstraňování vodního kamene, rukavice - je zbytečné přidávat do záchodu velké množství nejrůznějších zázračných voňavých čistících prostředků, které nám vnucuje reklama, protože tyto přípravky nevyčistí o nic víc a obsahují tenzidy, fosfáty, chlornan sodný či kyselinu chlorovodíkovou, které zatěžují vodu.

    Nejrůznější deodoranty nahradíme zavěšením plátěného pytlíku s kůrami citrónů, pomerančů nebo s bylinkami, popř. zapálením vonné svíčky, a místnost pravidelně větráme. Do záchodu nikdy nesplachujeme zbytky léků, chemikálií, mastnoty všeho druhu.

    Jak minimalizovat ekologické i ekonomické škody používáním automobilu? (1) - Čím škodí

    Výfuky automobilů vypouštějí do ovzduší oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), oxidy dusíku (NOx), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), oxidy síry (zejm. SO2), olovo (Pb), aldehydy a prachové částice (tuhé aerosoly). V důsledku automobilizmu vzniká letní smog - reakcí výfukových plynů se slunečním zářením se tvoří velmi dráždivé látky (přízemní ozón O3, formyly, peroxidy). Automobilové zplodiny dráždí oční, nosní a další sliznice, způsobují poruchy a onemocnění dýchacího ústrojí, kašel, bolesti hlavy, nevolnost, astma, kožní alergie, nespavost, mohou mít negativní vliv na plod v těle matky (snížit porodní hmotnost dítěte, ovlivnit jeho vývoj po narození), zvyšují riziko rakoviny (plic, močového měchýře) a leukémie. Emise skleníkových plynů vedou ke globálním změnám klimatu.

    Rozšiřování silniční a dálniční sítě narušuje ráz krajiny a její celistvost, rozbíjí přirozené systémy ekologické stability, potlačuje přírodní rozmanitost. V důsledku zimního udržování sjízdnosti silnic dochází vinou splachů z vozovek k zasolování půdy v jejich okolí (má mj. také negativní vliv na rostliny). Na výrobu pohonných hmot jsou využívány neobnovitelné zdroje. Automobilová doprava si vyžádala miliony životů lidí i zvířat. Přeprava jedné osoby či jedné tuny nákladu automobilem po silnici vyžaduje v průměru 5x více energie než doprava po železnici.

    Jak minimalizovat ekologické i ekonomické škody používáním automobilu? (2)

    Pokud to není nezbytně nutné, jdeme raději pěšky, jedeme na kole nebo použijeme hromadné dopravní prostředky (nejlépe vlak). Auto nepoužíváme na krátké vzdálenosti (studený motor spotřebuje o 40 % více paliva než zahřátý, produkuje více škodlivin a více se opotřebovává). Jezdíme přiměřenou rychlostí - z hlediska bezpečnosti, spotřeby paliva i výfukových plynů je na volné silnici optimální rychlost asi 90 km v hodině, na dálnici kolem 110 km v hodině. Spotřebu paliva ovlivníme také správným nahuštěním pneumatik, rychlostí jízdy, technikou jízdy (jezdíme plynule, ne stylem "brzda - plyn"). Olejové filtry, filtry pohonných hmot, všechny obaly, hadry, papíry a autosoučástky znečištěné minerálními oleji, organickými rozpouštědly apod. patří mezi nebezpečné odpady, proto je vždy odevzdáváme do sběrových dvorů, popř. při svozu nebezpečného odpadu.

    Jak minimalizovat ekologické i ekonomické škody používáním automobilu? (3) - Údržba auta

    Pokud je to nezbytně nutné, pak auto nemyjeme doma na dvoře ani na louce u rybníka, ale v mycí lince, která provádí recyklaci odpadní vody. Všechny servisní práce (včetně výměny olejů, konzervování a mazání podvozků, doplňování brzdové kapaliny apod.) svěříme specializovaným firmám, nejlépe i politurování a leštění karoserie (časté používání autokosmetiky je úplně zbytečné).

    PREVENCE NEGATIVNÍCH DOPADŮ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH

    Zachování druhové rozmanitosti při údržbě obecních vodních ploch

    Příklad negativního zásahu: Pro čištění a úpravy obecního koupaliště, které slouží zároveň jako biotop chráněným obojživelníkům, je zvolen jarní termín. Zásah je prováděn tlakovou vodou.

    Návrh řešení: Jako nejméně rizikový termín pro čištění obecních nádrží volíme měsíc září, čímž se vyhneme době rozmnožování či zimování. Zajistíme, aby nádrž byla co nejdříve opět napuštěna. Je prospěšné, když v době vegetačního klidu (listopad až březen) odstraníme i část náletových dřevin v okolí nádrže, přispějeme tak k lepšímu osvětlení a oslunění vodní plochy a zároveň zpomalíme zanášení nádrže spadaným listím a větvemi. Před odstraňováním dřevin musí vlastník či uživatel pozemku zajistit povolení ke kácení. Samotné čištění provádíme ručně lopatou a hráběmi, vyvarujeme se všech razantních postupů. Před opatřením je vhodné nechat provést biologický průzkum odbornou firmou, nevládní organizací zabývající se druhovou ochranou (v našem regionu např. ZO ČSOP Vlašim) nebo ve spolupráci s biologicky orientovanými pedagogy a žáky místní školy. Průzkum musí proběhnout ve vhodném termínu a v dostatečném předstihu před plánovaným opatřením. V případě výskytu zvláště chráněných živočichů disponovat výjimkou z ochranných podmínek.

    Doporučená literatura: Mikátová B., Vlašín M.: Ochrana obojživelníků. Metodika ČSOP č. 1. Ekocentrum Brno, 2002; Vojar J.: Ochrana obojživelníků: ohrožení, biologické principy, metody studia, legislativní a praktická ochrana. Doplněk k metodice ČSOP č. 1, ČSOP Hasina, Louny 2007.

    Internet: www.csopvlasim.cz

    Zobecnění: Při jakémkoli zásahu dochází k ovlivnění rostlin a živočichů (vč. jejich biotopu), jejichž výskyt je ukazatelem stavu a míry ohrožení životního prostředí. Při zásahu minimalizujeme negativní dopady a počítáme s kompenzačními opatřeními.

    Odborná péče o zeleň

    Příklad negativního zásahu: Údržba zeleně (včetně stromů) v obcích často probíhá svépomocí a neodborně. Mezi nejčastější nešvary při ošetřování stromů patří např. řez do kmene, ořez větví na tzv. věšák či zatržení, masivní redukce na kosterní větve vedoucí k nestabilní sekundární koruně, nevhodná doba kácení, kácení a redukce zeleně na černo a další. Zeleň (zejména vzrostlé stromy) je pak nevratně poškozena.

    Návrh řešení: Znalosti péče o dřeviny v obydlených částech obcí často končí u nastartování motorové pily. Ke kvalitní péči a provedení správného řezu je však třeba znát anatomii a fyziologii dřevin, jejich funkce (biologickou, estetickou, kulturní, produkční, rekreační a další), biologické potřeby stromu, aktuální zdravotní stav, konzervační techniky, ale i např. platnou legislativu či názor veřejnosti. Dřeviny jsou také osídlovány nejrůznějšími organismy (houby, lišejníky, mechorosty, bezobratlí a obratlovci), na které může mít zásah nevratný negativní vliv.

    Doporučená literatura: Kolařík J. a kol.: Péče o dřeviny rostoucí mimo les I a II. Metodiky ČSOP č. 5 a 6, ZO ČSOP Vlašim 2003, 2010.

    Internet: www.csopvlasim.cz

    Zobecnění: Každé údržbě zeleně (zejména stromů) musí předcházet odborné posouzení zdravotního stavu (v našem regionu provádí např. ZO ČSOP Vlašim či soudní znalci). Ošetření stromů svěříme odborné firmě (např. ZO ČSOP Vlašim), vlastního zaměstnance necháme proškolit.



    Veřejné osvětlení a slavnostní osvětlování budov

    Příklad negativního zásahu: V obci probíhá rekonstrukce veřejného osvětlení, dosloužilá osvětlovací tělesa jsou však nahrazena typy, které svítí nevhodným směrem (např. do směrů nad vodorovný horizont, svítí do oken domů, kde narušují občanům spánek, a do zeleně, oslňují řidiče apod.), stávají se pastmi pro zvířata (hmyz, ptáky, netopýry, obojživelníky či veverky) či nepoužívají energeticky méně náročné zdroje světla. Prodejci svítidel jsou orientováni na prodej, nikoli na efektivní svícení.

    Slavnostní osvětlení obcí se uskutečňuje živelně, používá se oslňujících všesměrových halogenových svítidel, což v konečném důsledku vede k degradaci estetické úrovně zamýšleného stavu (běžným výsledkem nevhodného osvětlení jsou kostely bez věží).

    Návrh řešení: V současné době jsou běžně dostupné způsoby citlivého, profesionálního, efektivního a esteticky přijatelného řešení osvětlování. Zásadně používáme tělesa veřejného osvětlení svítící výhradně pod sebe. (Energie vysvícená vzhůru či kamkoli nad horizont je buď vyplýtvaná, nebo přímo škodí životnímu prostředí.) Správné osvětlovací těleso má spodní kryt plochý a vodorovný, který zároveň zabraňuje vniknutí hmyzu. Jako zdroj světla preferujeme energeticky úsporné sodíkové výbojky. Používáme tělesa, která umožňují v době nižší potřeby svícení (např. od půlnoci do časného rána, kdy je nižší ruch v ulicích) snížený výkon, efektivním řešením vyžadujícím odvahu je úplné vypnutí v této době (snižování kriminality osvětlením všeho je mýtus). Na vhodných místech instalujeme pohybová čidla nebo časovače. Při kompletní rekonstrukci veřejného osvětlení nebo při instalaci nového použijeme nižší variantu v kombinaci s osvětlovacím tělesem o nízkém výkonu výbojky a krytem odolným proti vandalismu.

    Slavnostně budovy osvětlujeme nejlépe směrem shora dolů, světlem směrovaným dovnitř obrysu budovy. Volíme nižší výkon svítidel (přesvětlení budov snižuje jejich atraktivitu a způsobuje světelnou spirálu - vlastníci okolních budov musejí zvýšit výkon osvětlení). Dobu svícení volíme s ohledem na počet osob, které chceme zaujmout - slavnostní osvětlení od půlnoci do časného rána zpravidla pozbývá smyslu. Při osvětlování historických budov dbáme na to, abychom zachovali jeho architektonické prvky.

    Doporučená literatura: Krivošík J., Hrabánek V.: Manuál pro správné osvětlení ve vašem městě. Středisko pro efektivní využívání energie, Praha; Lenža L., Suchan P.: Proč se zabývat světelným znečištěním? Nejde o to zhasnout, jde o to svítit účelněji. Česká astronomická společnost, Praha 2006.

    Internet: www.csopvlasim.cz, www.svn.cz

    Zobecnění: Světlo má lidem sloužit, ne je obtěžovat a omezovat. Žádoucí směrování světla umožňuje použití výbojky nižšího výkonu, přináší úsporu finančních prostředků za spotřebovanou energii a snižování úhynu živočichů. Kvalitnější, i když cenově náročnější lampy šetří finance za pozdější údržbu. Slavnostní osvětlení budov má podtrhnout výjimečnost architektury či kouzlo specifického období, nikoli degradovat veřejný prostor na pouťovou atrakci. Problematikou správného osvětlování se zabývá např. Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s., nebo ekoporadny (např. ZO ČSOP Vlašim).

    Udržitelná spotřeba v úřadu (zelené úřadování)

    Příklad negativního zásahu: Úřady veřejné správy jsou významným odběratelem konvenční katalogové produkce (kancelářských potřeb, materiálů, stavebních prvků, nejrůznějšího vybavení a techniky), u které existuje k životnímu prostředí a veřejným rozpočtům šetrnější alternativa. Přesto přetrvávají zažité stereotypy, že jsou drahé, že poškozují techniku (např. kopírky či tiskárny), že jsou málo účinné (např. u úklidových prostředků) či nejsou na trhu běžně dostupné.

    Návrh řešení: Zkušenosti úřadů se zavedeným zeleným úřadováním však dokládají opak (minimálně cenovou srovnatelnost). Týká se to především těchto tematických oblastí: Kancelářské potřeby, Kancelářská technika, Vybavení kanceláří, Energie, Osvětlení, Voda, Úklid, Odpady, Doprava, Občerstvení a potraviny. Na základě místního šetření provedeme vstupní environmentální audit, který popíše stávající stav v instituci v jednotlivých tematických oblastech, navrhneme možná a vhodná opatření pro zavedení zeleného úřadování a vyčíslíme ekonomické a environmentální dopady daných opatření. K nim navrhneme příslušné ukazatele a měřitelná kritéria a stanovíme plán, který povede k udržitelnější spotřebě našeho úřadu. Ten pravidelně vyhodnocujeme. Důležitým krokem je vypracování a přijetí závazného dokumentu, který poskytne environmentálně šetrnému provozu oficiální rámec. Může jít např. o veřejné prohlášení, ve kterém úřad (resp. zastupitelstvo) přijímá závazek zavést stanovená opatření a systém environmentálně šetrného provozu úřadu dále udržovat a zlepšovat. Tento dokument zveřejníme.

    Doporučená literatura: Ledvina P. (ed.): V obcích ekologicky. Základy ochrany životního prostředí v obcích. Ministerstvo životního prostředí. Praha 2006

    Internet: www.csopvlasim.cz

    Zobecnění: Environmentální příznivé chování úřadů šetří životní prostředí, pozitivně ovlivňuje občany, návštěvníky či firmy a zároveň svou poptávkou zvyšuje dostupnost výrobků příznivějších pro životní prostředí na trhu. Znamená také úspory nákladů. České veřejné instituce kolem utratí přibližně 16 % HDP. Využíváním své kupní síly k výběru šetrného zboží a služeb berou úřady ohled na životní prostředí. Cestou, jak prostřednictvím zeleného úřadování chránit životní prostředí, je provedení environmentálního auditu v jednotlivých tematických oblastech a realizace vhodných opatření. Asistenci při zavádění zeleného úřadování poskytují ekoporadny (např. ZO ČSOP Vlašim).

    Snižování dopadů nadměrné dopravy

    Příklad negativního zásahu: Logistická střediska jsou postavena za humny lidských sídel, obchvaty nejsou zaneseny v územních plánech či chybí finance na jejich realizaci. Mnoho obcí se cítí bezbrannými před hlukem a znečištěním způsobenými nadměrnou dopravou. Přesto zaměstnanci veřejné správy při své práci preferují osobní dopravu.

    Návrh řešení: Při cestách na jiné úřady zvažujeme možnosti použití hromadné dopravy. Při jízdě autem respektujeme dopravní značení omezující rychlost a volíme jízdu v nižších otáčkách. Při výměně pneumatik upřednostňujeme ty s lepšími hlukovými parametry. Při projektování a realizaci novostavby či kompletní rekonstrukci vozovky požadujeme kvalitní povrch. Uplatňujeme zákaz nočních a víkendových jízd těžkých nákladních vozidel v obydlených oblastech. Požadujeme zřízení obytných zón se sníženou rychlostí (max. 30 km/h). V místech, kde je to uloženo zákonem, zpracujeme akční plán snižování hluku a požadujeme to i po vyšší veřejné správě (kraj, ministerstvo zdravotnictví). Instalujeme zařízení, která zpomalují provoz v obci (retardér, měřič rychlosti, semafor při vjezdu do obce). Po vlastníkovi komunikace požadujeme budování protihlukových stěn. Podporujeme budování cyklostezek v obcích jejich a okolí. Silniční prostor přerozdělíme ve prospěch dopravního režimu bez aut.

    Doporučená literatura: Města pro lidi. Přeloženo podle anglického originálu "Navrátit lidem městské ulice. Chaos nebo kvalita života". Ministerstvo životního prostředí, Praha 2005.

    Internet: www.eps.cz

    Zobecnění: Hluk ze silniční dopravy zvyšuje riziko chorob srdce a krevního oběhu, snižuje schopnost soustředit se a vytrvalost při řešení obtížných úkolů, narušuje sociální chování, a tak významně omezuje kvalitu života. Občané mají právo na ochranu před hlukem. Některá protihluková opatření můžeme zavést hned změnou vlastního chování, některá vyžadují jednání s jinými institucemi. Problematikou ochrany proti hluku se zabývá např. Ekologický právní servis Tábor.

    Veřejný prostor a vzhled obcí

    Příklad negativního zásahu: Občané i představitelé veřejné správy kladou velký důraz na vzhled obcí. Často však připustí, tolerují či přímo iniciují trvalé poškození veřejných prostranství, okolí historicky cenných budov či sakrálních staveb nevhodným umístěním mobiliáře (např. odpadové kontejnery, vývěsní plochy), instalací venkovního elektrického vedení skrze koruny stromů, umísťováním hnojišť a stohů na pohledově významných místech apod.

    Návrh řešení: Každý, kdo připravuje jakýkoli zásah do veřejného prostoru, svůj záměr konzultuje jednak s odborníkem na problematiku, jednak s budoucími uživateli, tedy zejména místními občany, podnikateli a dalšími místními aktéry. Největší škody páchá bezohledný či naivní aktivismus.

    Veřejná prostranství jsou nezastavěné prostory mezi budovami, ulice, návsi, náměstí apod. Jsou přístupná každému a slouží pro různé účely a každodenně. Musí odpovídat životnímu stylu a celkové kvalitě života v místě, stavu životního prostředí, rovnováze sociálního, ekonomického a environmentálního rozvoje a vztahům mezi lidmi (zejména místními). Nároky na veřejná prostranství se časem mění. Veřejný prostor je negativně zasažen zejména automobilovou a nákladní dopravou, nepromyšlenou vnitřní zástavbou a živelným rozpínáním sídel do krajiny. Pokud lidem nabídneme kvalitní veřejné prostranství, budou je využívat. Je tedy třeba vrátit je lidem k cestě do práce, za nákupy, k odpočinku, zábavě a setkávání, podporovat šetrnou dopravu (pěší, cyklo, hromadnou) a sociální i ekonomickou soudržnost obyvatel.

    Doporučená literatura: Metody komunitního rozvoje. Série pěti příruček (Plánovací víkend, Utváření místa, Tvorba vize komunity, Interpretace místního dědictví, Péče o krajinu). Nadace Partnerství, Brno 2003 - 2004; Christopher Day: Duch a místo. Vydavatelství Era, Brno 2004.

    Internet: www.eps.cz

    Zobecnění: Při základních prvotních úvahách o zásahu do veřejného prostoru je třeba mít na zřeteli tyto faktory: měřítko a velikost prostranství, jeho dostupnost a bezpečná schůdnost, vhodné využívání přilehlých budov, možnost efektivního sdružování a promísení funkcí či aktivit, možnost prostorem projít i se v něm zastavit. Zásah do veřejného prostoru má vždy dlouhodobý charakter, proto mu musí předcházet formulování dlouhodobějších cílů rozvoje oblasti v úzké spolupráci s místními obyvateli.

    Používání chemických prostředků na veřejných prostranstvích

    Příklad negativního zásahu: Používání chemických prostředků na veřejných prostranstvích a v běžné zástavbě je často bezmyšlenkovité, ačkoli jsou primárně určeny pro jiné účely - typicky Roundup, jehož účinky při použití k odstranění nežádoucí vegetace na chodnících, silnicích či parkovištích jsou sice okamžité, ale zásahy je třeba stále opakovat. Dochází tak k opakovanému ohrožování vodních biotopů v obcích či k likvidaci sousedních porostů (např. krajů zahrádek).

    Návrh řešení: Roundup je nejrozšířenější totální herbicid, tedy látka, která likviduje naprostou většinu rostlin. Používá se zejména v zemědělství a lesnictví k hubení plevelů, na železnici k údržbě železničního svršku, ale také v sídlech k potlačení nežádoucí zeleně (sportoviště, zahrady apod.). Svou účinností patří mezi nebezpečné přípravky. Celosvětové nadměrné používání Roundupu je pravděpodobně odpovědné za dramatický úbytek obojživelníků, neboť je toxický pro pulce. I v nízkých koncentracích nevratně poškozují buňky lidského embrya, pupečního pletence i placenty. Nebezpečné jsou po aplikaci jeho výpary, čerstvě použitý ohrožuje lidi a zvířata pohybující se v ošetřeném porostu. Roundup proto používáme pouze v opodstatněných případech, nikoli k hubení zeleně na chodníku, náměstí či návsi, kdy ohrožuje okolní porosty či vodní plochy. Dbáme na dostatečné a pravidelné proškolení pracovníků, kteří s herbicidem zacházejí. Upřednostňujeme bezrizikové metody likvidace nežádoucí zeleně, zejména manuálně mechanickou cestou, v případě souvislých ploch mulčováním, častějším sekáním, zpracováním rotavátorem apod.

    Doporučená literatura: Vlašínová H.: Zdravá zahrada. Vydavatelství Era, Brno 2006; Svoboda J.: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku. Nakladatelství Smart Press, Praha 2009.

    Internet: www.agromanual.cz, www.ekozahrady.com

    Zobecnění: Ekonomicky i technologicky je vždy méně náročné předcházet nežádoucímu zaplevelení, než likvidovat jeho následky chemicky.

    Využívání místních zdrojů

    Příklad negativního zásahu: Mnoho obcí disponuje místními zdroji, avšak využívá je neefektivně nebo vůbec. V případě vody např. nevhodnou úpravou břehů urychluje odtok vody z území obce či vodní toky zanedbává a nevyužívá, dřevní hmotu z lesního hospodaření pálí přímo v lese atd.

    Návrh řešení: Voda, dřevní hmota, bioodpad i lidský potenciál poskytují možnosti, jak posilovat místní soběstačnost a podporovat zdravé životní prostředí. Vyhledáváme a podporujeme vodohospodářská revitalizační opatření (např. protierozní či protipovodňová), která zvyšují retenční schopnost krajin, napravují nevhodné meliorační zásahy a obnovují přirozené funkce vodních toků (např. obnova přírodě blízkého koryta potoka či soustavy tůní, výsadba a vhodná úprava břehových porostů, apod.). Dřevní odpad využíváme např. na štěpku pro vytápění obecních budov či mulčování, podporujeme sběr a kompostování bioodpadu s následným využitím kompostu v místním hospodářství apod. Provedeme audit místních zdrojů a potenciál jejich využití.

    Doporučená literatura: Just T. a kol.: Revitalizace vodního prostředí. AOPK ČR, Praha 2003; Pastorek Z., Kára J., Jevič P.: Biomasa - obnovitelný zdroj energie, FCC PUBLIC, Praha 2004; Jak na bioodpad? Manuál pro kompostování v obci. Hnutí DUHA, Brno 2008.

    Internet: vitejtenazemi.cenia.cz, www.biom.cz, www.kompostuj.cz

    Zobecnění: Hledáme způsoby, jak posilovat místní soběstačnost. Základem je využívání místních zdrojů pro uspokojování místních potřeb. Posilujeme stabilní místní ekonomiku, aby místní obyvatelé našli co možná nejblíže svého bydlení také vlastní zdroj obživy (živnost, obchod či soukromou praxi).

    Invazní druhy rostlin

    Příklad negativního zásahu: Nevhodným způsobem údržby zeleně dochází k rozšiřování invazních druhů rostlin. Nejnebezpečnějšími jsou bolševník velkolepý, křídlatka japonská, křídlatka sachalinská a křídlatka česká. S ohledem na způsob šíření je pro jejich likvidaci nevhodné nárazové použití křovinořezů či sekaček.

    Návrh řešení: Křídlatka se rozmnožuje vegetativně podzemními oddenky nebo částmi ulomených lodyh. Jde o nepůvodní druh z Japonska a Koreje, u nás původně vysazovaný jako okrasná rostlina. Vytváří husté porosty, čímž mění druhové složení přirozených porostů, vytlačuje domácí druhy rostlin a na ně vázané živočichy, svými kořeny rozrušuje stabilitu břehů, v zimě plochy obsazené křídlatkou snadno podléhají vodní erozi, poškozuje protipovodňová zařízení, narušuje chodníky a silnice prorůstáním a zcela znepřístupňuje obsazené plochy. Šťáva z lodyh a listů bolševníku obsahuje furanokumariny, které ve tmě dráždí kůži, na denním světle však způsobují těžké poleptání a zpuchýřnatění pokožky. Nejúčinnějším způsobem likvidace je kombinace mechanického narušování podzemních i nadzemních částí rostlin v kombinaci s následným postřikem herbicidem (po několik vegetačních sezón za sebou), nejšetrnější je spásání dobytkem a pravidelná údržba ploch kosením.

    Doporučená literatura: Pyšek P., Tichý L. (eds.): Rostlinné invaze. Rezekvítek, Brno 2011.

    Internet: www.reynoutria.cz

    Zobecnění: Efektivním způsobem likvidace invazních rostlin je zamezení jejich šíření, nejúčinnější je soustavná péče o pozemky.

    Průchodnost krajiny a údržba a obnova cest

    Příklad negativního zásahu: Zanedbávání údržby a obnovy obecních cest, rezignace na tlak ke scelování pozemků zemědělskými uživateli na úkor lokálních historických cest, krátkozraká směna obecních pozemků, podceňování protierozní, hospodářské, sociální, rekreační a další funkce cestní sítě při probíhajících pozemkových úpravách vede ke snižování průchodnosti krajiny a degradaci krajiny.

    Návrh řešení: Průchodnost krajiny je jednou ze základních podmínek rozvoje. Pozemkovým úpravám musí předcházet důkladný terénní průzkum, posouzení ekologické stability, erozní ohroženosti a vodního režimu, ale také analýza potenciálu cestní sítě např. pro turistický ruch či sport. Jakékoli zásadní změny a návrhy úprav transparentně a otevřeně projednáváme s vlastníky a veřejností. Zajistíme pravidelnou kontrolu stavu a údržbu místních cest a průběžnou obnovu (zejména výsadbu stromů podél cest) a údržbu zeleně. Obnovujeme zejména nejkratší cestní spojení sousedních sídel, která byla přerušena zpravidla v důsledku kolektivizace zemědělství či melioračních zásahů v krajině.

    Doporučená literatura: Forman, R. T. T., Gordon, M.: Krajinná ekologie. Academia, Praha 1993.

    Internet: www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp/

    Zobecnění: O stávající cestní síť je třeba systematicky pečovat, provádět pravidelnou kontrolu a údržbu, iniciovat výsadbu zeleně a do těchto aktivit vtáhnout veřejnost.

    Nevíte si rady při řešení problémů v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí? Neváhejte se obrátit na organizaci s dvaceti lety prověřenou tradicí a zkušeností:
    Český svaz ochránců přírody Vlašim
    Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim
    Tel.: 317 845 169, 317 845 965
    E-mail: ekoporadna@csop.cz
    Internet: www.csopvlasim.cz

    Ekospotřebitelské návody finančně podporuje Středočeský kraj.

    Logo kraje.Tuto stránku finančně podporuje Středočeský kraj.