Husa velká
Husa velká je největší z divoce žijících hus, se kterými se můžeme v České republice běžně setkat. Má mohutné tělo, šedohnědé opeření, světlé břicho a nápadný oranžový až růžový zobák. Nejčastěji obývá okolí rybníků, jezer a mokřadů, odkud pravidelně vyráží za potravou na louky a pole. Je společenským ptákem a mimo dobu hnízdění můžeme pozorovat početná hejna hus letících v charakteristické formaci.
Proč jsme tady?
Našli nás jako malá, opuštěná housata. Dostaly jsme se do záchranné stanice, kde jsme vyrostly. Od malička jsme tak poznaly jen lidskou péči a na blízkost lidí jsme si zvykly. Do volné přírody se proto už nemůžeme vrátit.
Husy při delších přeletech často vytvářejí známou formaci ve tvaru písmene V. Ptáci letící za vedoucí husou využívají vzdušné proudění vznikající za jejími křídly, a mohou tak šetřit energii. Jedinci na čele hejna se během letu střídají.
Dobré vědět
Jak je to s kalousem pustovkou v Česku?
Husa velká je původním druhem naší přírody. V minulosti u nás byla poměrně vzácná, během posledních desetiletí se však výrazně rozšířila. Dnes pravidelně hnízdí především v rybničnatých oblastech, ale setkat se s ní můžeme na vhodných lokalitách téměř po celé republice.
Husy vytvářejí dlouhodobé páry a o mláďata se starají oba rodiče. Housata jsou nekrmivá. Krátce po vylíhnutí opouštějí hnízdo, následují rodiče a sama si hledají potravu. Rodina přesto zůstává pohromadě a dospělí ptáci mláďata chrání před nebezpečím.
Po skončení hnízdění husy přepeřují. V jednu dobu vymění letky a přibližně několik týdnů nejsou schopné letu. V tomto období je pro ně mimořádně důležitá dostupnost bezpečných vodních ploch, kam mohou v případě nebezpečí uniknout.
Část našich hus na zimu odlétá, zatímco jiné zůstávají nebo se přesouvají jen na kratší vzdálenosti. V zimním období se navíc na našem území objevují husy přilétající ze severnějších oblastí Evropy. Na vhodných vodních plochách a okolních polích pak můžeme pozorovat početná hejna.