Kočka divoká
Podobně jako většina kočkovitých šelem žije kočka divoká samotářským způsobem života. Kočky se setkávají pouze v období páření během jarních měsíců. Mláďata se rodí slepá a o jejich výchovu se stará pouze matka. Kočka divoká obývá nejčastěji smíšené a listnaté lesy v podhůří a vrchovinách, horám a nížinám se převážně vyhýbá. Největší aktivitu vykazuje hlavně v noci, kdy se vydává lovit. Přes den se ukrývá v doupatech, dutinách stromů a skalních výklencích. Divoké kočky si chrání své teritorium, které může dosahovat rozlohy až 3 kilometrů čtverečních.
Proč jsme tady?
Nenarodily jsme se ve volné přírodě, ale v zoologické zahradě. Naše populace v zoo pomáhá chránit příbuzné kočky divoké ve volné přírodě. Vzděláváme návštěvníky o ochraně našeho druhu a doufáme, že naši potomci budou jednou vypuštěni do přírody a přispějí k záchraně ohroženého druhu.
kočka divoká je natolik nenápadná a plachá, že ji ve volné přírodě spatří jen málokdo. Její přítomnost bývá často potvrzena spíše pomocí fotopastí než přímým pozorováním
Dobré vědět
Jak je to s kočkami v Česku?
V české přírodě byla kočka divoká vyhubena, ale za posledních několik desítek let se postupně navrací do našich lesů. Její výskyt je však stále extrémně vzácný. Často se jedná o jedince, kteří se zatoulají z Německa, Rakouska nebo Slovenska. Prozatím nebylo na území České republiky prokázáno její rozmnožování.