Volavka bílá
Volavka bílá patří mezi naše největší volavky. Poznáme ji podle čistě bílého opeření, dlouhého štíhlého krku a nápadně dlouhých tmavých nohou. Při lovu se pomalu pohybuje mělkou vodou nebo nehybně vyčkává na kořist, kterou bleskově uchopí dlouhým zobákem. Setkat se s ní můžeme nejen u rybníků a mokřadů, ale také na loukách a polích, kde loví především drobné savce. V minulosti byla u nás spíše vzácným hostem, dnes ji můžeme pozorovat mnohem častěji.
Proč jsme tady?
Do záchranné stanice jsem se dostala s poraněním křídla. Rentgen ukázal, že mám křídlo plné broků – někdo na mě vystřelil. I když byl můj případ nahlášen Policii ČR, pachatele se nepodařilo najít.
Volavka bílá nemusí lovit jen ve vodě. Často ji můžeme spatřit na loukách a polích, kde pomalu prochází porostem a loví hraboše. V době jejich vysoké početnosti se může na jednom poli sejít i větší množství volavek.
Dobré vědět
Jak je to s volavkou bílou v Česku?
Ještě před několika desetiletími byla volavka bílá v České republice považována především za vzácného návštěvníka. Její početnost však postupně rostla a dnes ji můžeme pravidelně pozorovat na mnoha místech republiky, zejména během tahu a zimování. Přesto u nás jako hnízdící druh zůstává poměrně vzácná.
Nejčastěji ji potkáme v rybničnatých oblastech a kolem dalších vodních ploch. Za potravou však pravidelně vyráží i do zemědělské krajiny. V zimě jsou proto nápadné bílé volavky stojící u nezamrzlých vodních toků nebo na polích a loukách.
Od podobně zbarvené volavky stříbřité ji poznáme především podle výrazně větší velikosti. Mimo období rozmnožování má dospělá volavka bílá zpravidla žlutý zobák a černé nohy. V době hnízdění zobák tmavne a na hřbetě jí vyrůstají prodloužená ozdobná pera.