Taky vám zase kvetou saláty? A vzpomínáte, že babiččina petržel byla vždycky voňavější? Máte na zahradě parádní odrůdu rajčat a chcete jí pěstovat i příští rok?

Ať tak či tak, není snadnější věci, než začít semenařit! Stačí jenom sebrat zralá semena z oblíbených plodin a uskladnit je jako osivo na příští rok. U některých druhů zeleniny či u okrasných letniček je to více než snadné, u jiných si budete muset trochu pohrát, ale i takové „složitější“ semenaření je ve skutečnosti jednoduché a zvládne ho určitě každý. V tomto článku najdete kromě důvodů, proč to rozhodně stojí za zkoušku, i odkazy na zdroje dalších informací. Tak ať se vám první pokusy daří a úroda roste!

Proč začít semenařit?

1. Uchováte si svoje oblíbené odrůdy. Naše babička pěstuje krásně voňavou petržel. Strčí do kapsy nejednu odrůdu, co jsem kdy vyzkoušela z obchodu. No jo, ale kde jí pořád bere? Každý rok totiž nechá pár rostlin vykvést a zaplodit, semínka sesbírá – a příští rok vyseje znovu. A nejlepší na tom je, že osivo vlastně pochází už od prababičky. A možná od prapra- nebo prapraprababičky. Může být v naší rodině celá staletí a každý rok se obnovuje. Takové voňavé polévkové dědictví ?

2. Ušetříte peníze. Taky každé jaro žasnete, jak je možné, že za dvacet semen okurek zaplatíte pětadvacet korun? A co teprve když sečtete cenu všeho osiva dohromady: saláty, ředkvičky, řeřicha, mrkev, petržel, bazalka, roketa, rajčata, papriky, fazole, hrách… To už jsme na hezkých pár stovkách, že? A teď si představte, co si za těch pár stovek koupíte, když budete mít semínka svoje!

3. Budete nezávislí. Nemusíte hned fantazírovat a pomýšlet na to, jak přežít v případě třetí světové války či zhroucení kapitalistického systému (ač v takové situaci by byla zásoba vlastního osiva nepochybně vyvážená zlatem). Jenom si představte, že už nikdy nemusíte do zahradnictví, protože vaše zahrádka je rok co rok soběstačná, počínaje vlastním kompostem a konče vlastními semínky.

4. Šetříte životní prostředí. Pěstování semen ve velkém na polích, chemie související s hnojením, postřiky, mořením semen, energie potřebná na jejich sklízení, transport, balení, další transport, vyhazování neprodaného osiva… To vše přestanete podporovat těmi několika stokorunami každý rok.

5. Pokocháte se krásou kvetoucí zeleniny. Zní vám to podivně? A viděli jste už někdy kvetoucí cibuli? Směle konkuruje mnohým okrasným česnekům. A jakou barvou vám zahrádku ozdobí kopr! A bílé kvítky bazalky, nebo něžná majoránka… Tak se pohodlně usaďte mezi vaše rozkvetlé záhonky a pozorujte nejen krásu zeleninového kvítí, ale i stovky opylovačů, co se vám sletí pomoci se semenařením.

6. Podpoříte zachování mizejících odrůd. Trh nám nyní ovládá několik velkých semenářských firem a obvykle prodávají jen pár odrůd od jednoho druhu zeleniny. Naši dědečkové však znali odrůd mnohem více a ty měly často i lepší vlastnosti, ať už jde o lepší chuť nebo větší odolnost vůči škůdcům. Statistiky dokonce tvrdí, že za posledních 100 let zmizelo 75% všech odrůd zahradních plodin. Zkuste sehnat nějaké tradiční odrůdy a zjistěte sami, které vám chutnají nejlíp!

7. Vybudujete komunitu. Semenaříte jak diví, ale zapomněli jste letos sebrat bazalku? Nebo vám nestihly dozrát dýně? A sousedovi obojí naprosto neuvěřitelně bují na záhonech? Tak koukněte, co nemá, a běžte s ním nějaké osivo vyměnit! A jestliže soused nesemenaří, obraťte se na některou Semínkovnu, třeba na tu v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim, kterou otevíráme 14. září!